Hezké dopoledne.

„Ahoj.“

Ty už jsi tři roky s fotbalovým mágem Tomášem Rosickým. Jak se oba máte?

„Oba se máme výborně.“

Tomáš nás minulou středu zachránil, byl největším hrdinou letenského trávníku. Jakou od tebe dostal odměnu?

„Určitě dostal velkou pochvalu, já jsem byla strašně šťastná, že jsem mohla být u toho přímo na stadionu a byl to zážitek, na který nikdy nezapomenu, protože to bylo úžasné. Byla tam krásná atmosféra.“

Jaká byla atmosféra poté, co to všechno skončilo, protože kamery se vypnuly a atmosféra trvala až do ranních hodin, ale co vy dva?

„tak to je tajné. Ne, já nemusím být všude za každou cenu, takže jsem Tomášovi nechala volnost a všichni šli oslavovat. V tuto chvíli by pak ženská společnost nebyla na místě.“

Tak mi aspoň řekni, v kolik hodin se vrátil.

„Vrátil se ve čtyři ráno.“

Radko, ty miluješ svatební šaty, strašně ráda je předvádíš – těšíš se na to, až si je oblečeš, abys řekla své „ano“?

„To máš asi nějaké informace z bulváru, že? Svatební šaty ráda předvádím, ne tedy, že bych je úplně milovala, ale asi jako každá dívka se v nich cítím dobře a připadám si v nich jako princezna. Jinak si myslím, že na svůj den si ještě počkám.“

A co máš teď v plánu?

„Budu se věnovat počasí, protože je to má hlavní práce, občas mám nějakou přehlídku. V pátek mám velkou přehlídku v Teplicích, moc se na to těším a pak mám nějaké obchodní schůzky.“

Dostaneš se také někdy za Tomášem do Německa, nebo se spíš vídáte tady?

„Já určitě pojedu do Německa.“

A kde budeš trávit vánoce?

„Vánoce budu trávit u rodičů a Silvestra s Tomem.“

Radko, měj se krásně a těším se na shledanou.

„Ahoj.“

(Rádio Impuls, 22.11.2005)