Radka Kocurová: Pravda o vztahu s Tomášem!

Kdy došlo k velkému třesku?

R.K.:  Poprvé jsme se viděli na pracovním focení pro Nike, ale to ještě vůbec nezajiskřilo. Pozdravili jsme se a já utrpěla šok. Čekala jsem nádherného kluka s mikádkem, kterého jsem znala z novin, a Tomáš přišel úplně nakrátko, celou dobu focení mě vytrvale oslovoval Katko, třískal balónem do dveří a nedával najevo sebemenší zájem.

Takže docela sklamání?

R.K.: Trochu jo. Ale hned se to obrátilo k lepšímu. Bylo léto a Tomášovi zbývalo 14 dní volna. Celou dobu jsme se vídali, chodili na kafe, zmrzlinu... Postupně mi docházelo, že si skvěle rozumíme. Nikdy mě nenapadlo že si začnu se sportovcem.

Kdy ti došlo, že patříte k sobě?

R.K.: Když mě 10. srpna (to vím přesně, protože v ten den slavíme výročí) pozval do Dortmundu na svůj zápas. Na letišti mě vyzvedl jeho tatínek- poznala jsem ho podle fotky v časopise. Strávili jsme s Tomášem úžasný víkend. Totálně jsem se zamilovala.

Fandila jsi mu na tribuně?

R.K.: Měla jsem z celé té atmosféry slzy na krajíčku. Stovky lidí oblečených ve žlutočerné (barva dortmundského dresu), skandování, nadšení... Dost se to lišilo od mého prvního fotbalového zážitku v Karviné, kdy jsem v teplákách a s párkem v rohlíku křičela na obě strany "gól!" i když i tam se mi povedlo faux pas.  Vidím balón v brance, tak řvu góóól, okolní fanoušci na mě zírají a pan Rosický mě jen tak upozornil, že šlo o ofsajd.

Co Tomášova rodina? Na "zlou tchýni" to nevypadá?

R.K.: Určitě ne! Paní Rosická je skvělá ženská. Všichni se ke mně chovají krásně. Mám veliké štěstí.

Jak často se s Tomem vídáte?

R.K.: Tomáš bydlí v Německu a do Prahy dojíždí jen na Vánoce, letní dovolenou, nebo když se hraje nároďák. Není můj styl nabourat se hned klukovi do soukromí. Přijedu za ním na týden, na dva... Mám v Praze práci a takhle nám to úplně vyhovuje.

Ale ty účty za telefon...

R.K.: V tomhle mě naštěstí Tomáš šetří, protože volá on. Jen když se mi extrémně stýská, zavolám já. I když... stýská se mi skoro pořád. Výhoda "normálního" vztahu je rychlá zpětná reakce, kdežto já musím vědět, jak má přesně rozplánovaný čas.

Nestálo by za to zkusit si najít práci a žít v Německu?

R.K.: Pro mě jako pro modelku by přicházel v úvahu Kolín nad Rýnem nebo Mnichov, ale přiznám se, že jsem lenivá. Do učení němčiny se mi nechce. Na škole jsem jí nesnášela.

Navrhl ti Tomáš společné bydlení?

R.K.: Myslím si, že mě chce ušetřit smutných dní, protože času vážně moc nemá. Trénuje dvakrát denně, takže bych stejně zůstavala často sama, bylo by mi smutno, a v tom mě respektuje. Je tak strašně hodný!

A pěkně se nadře, co?

R.K.: To ti povím! Zkraje mi vůbec nedocházelo, jak to mají profesionální sportovci těžké. Myslela jsem si, že se něco odtrénuje, zahraje, peníze se valí..., ale je to děsná dřina. A on je hrozně zodpovědný.

Jak vypadá tvoje návštěva u Tomáše?

R.K.: Nejdřív k němu na letišti letím jako blázen, šťastná, že ho vidím. Vždycky si u něj odpočinu a nic mi nechybí. Mám člověka, který při mě stojí. miluje mě a můžu se na něj spolehnout. Chodíme na bowling, do ZOO, na večeři... Takové běžné věci.

Čím ti udělá radost?

R.K.: Stačí mi kytička a pocit, že jsme spolu. Nejvíc mě dostalo, když mě nečekaně přiletěl navštívit. K Vánocům jsem si od něj přála cokoliv, co můžu nosit každý den a vědět, že je to od něj a z lásky. No, uznej sama, jak se mu to povedlo... Myslím, že už je nikdy nesundám. (Tak přes šperky je Tomáš machr :-)

Jak ti řekne, co k tobě cítí?

R.K.: Jednoduše- miluju tě. Neříkáme si to často, aby kouzlo nevyprchalo.

Co na váš románek říkají kamarádky?

R.K.: Soukromí a detaily si nechávám pro sebe. Známí mé kámošky prý vždycky vyzvídají: "Fakt jo, ty se bavíš s tou Kocurovou? Ty jo, a co ten Tomáš?" Tím se pak bavíme.

Řeči, že jsi s ním jenom pro peníze, tě musí hodně mrzet...

R.K.: Dřív jo, ale už jsem vyléčená. Nemám zapotřebí to někomu vyvracet. Oba víme, proč jsme spolu, a nikdo to nezmění.

Žárlíš? Zkus se obodovat v žárlivosti od 1 do 10.

R.K.: Tak pětka. Možná i víc... osmička, sedmička. Přijde mi totiž, že ho mají všichni rádi, a tím je to pro mě těžší. Podle mého názoru žárlím určitě víc než on.

Co ti s odstupem času dala soutěž Miss?

R.K.: Tomáše :-)

Prý ulítáváš na pohádkách. Jaké máš nejradši?

R.K.: Takové ty romantické. Jak si chudou popelku vezme bohatý princ. Miluju Pretty Woman a tyhle naivní příběhy.

Není váš vztah taky pohádkový?

R.K.: Pro mě ano. Jsem zamilovaná, takže se mi žije jako v pohádce.

(časopis Cosmogirl)